„… Jednou z ukázek byly prastaré aleje v okolí Kamenice a
Štiřína. Tam vám stojí dodnes lípy, že je tři chlapi neobejmou! Obvykle
a tradičně se připisují ringhofferovským úpravám, místnímu pojetí tzv.
komponované krajiny. Na tom si Ringhofferové, zahnízdění mj. i na
Kamenicku od dvacátých let 19. století, dali záležet. Začali v Kamenici
mlýnem a hamrem, který v té době zakoupili a přestavěli na malou
továrničku, Tak, jak se jim dařilo, tak přikupovali. Zámek v Kamenici,
v Olešovicích, ve Štiříně a Lojovicích. Zámky přestavěli a sídla
pospojovali vylepšenými cestami – a alejemi.
Aleje jsou ve zdejším kraji zaznamenány i na historických mapách z let
1836 až 1852; začínaly už za Prahou podél staré „císařské“ silnice
do Českých Budějovic; byly mezi Jesenicí a Horními Jirčany a pak, za lesem
Bukovnicí, kolem Hlubočinky až k Mandavě (tehdy Mandolce). Zaznamenány
jsou ale i u vedlejších silnic, mezi Křížkovým Kostelcem a Stiřímí
(dnes Štiřínem), i z Kamenice přes Novou Hospodu ke Štiřínu. Z této
větve alejí, vysazených v první polovině 19. století, možná i ještě
koncem století osmnáctého, stojí dnes torza uvnitř obce Kamenice. Možná
že ty byly inspirací pro Ringhoffery, aby po roce 1870 doplnili staré a
vysadili nové kosterní aleje: z Kamenice přes Struhařov do Štiřína a
dál k Všedobrovicům. Ze staré aleje mezi Křížkovým Kostelcem a
Štiřínem stála do roku 2011 ještě mohutná, opravdu rozsochatá lípa
kousek od hráze rybníka. V posledních letech začala prosychat, a když se
na ní podepsaly i vichřice (ta poslední z 25.6.2008), rozhodl obecní
úřad v Kamenici, že ji odstraní. Tak rychle, že jsem ani letokruhy na
pařezu nestačil spočítat.
I mladší ringhofferovská alej z roku 1870 doznala úhony a byla, bohužel
dost necitlivě, doplněna mladými lipkami, jejichž osud v sousedství korun
starých lip je nejistý a růst jejich korun bude deformovaný.
Kamenické Ringhofferovy lipové aleje mají ovšem jednu „sestru“: Když
František Ringhoffer III. (zemřel 1909) dal v devadesátých letech
19. století vybudovat architektem Jiřím Stibralem rodinnou hrobku (na
výzdobě se podílel i J.V.Myslbek), dal také vytvořit přímou spojnici
mezi sídelním zámkem v Kamenici a hrobkou; podél této nové cesty vysadil
lipovou alej, dnes v optimálním věku.
Je význačným krajinným prvkem – ostatně jako všechny aleje
v kterémkoliv regionu.“
Úryvek z knihy: Marie Hrušková, Marie Holečková, Václav Větvička a
kol., ALEJE Krása ohroženého světa, Mladá fronta, 2012, str. 118, 119
Přiložené soubory
IMG_2826
