Aleje - spojnice v prostoru i čase

Cesty a aleje v české krajině k sobě nerozlučně patří, proto budeme v rámci činnosti spolku věnovat pozornost i alejím. Každý obyvatel naší obce zná proslulé aleje kamenické a je na ně jistě náležitě pyšný. Místní lipové aleje však také byly před několika lety v obci „jablkem sváru“, jelikož byla prováděna jejich revitalizace. To, jak se zdařila, posoudí až další generace. Avšak živá – možná ne vždy úplně odborná – diskuse, která obnovu alejí provázela, svědčí o tom, že kameničtí občané „své“ aleje milují. To je dobrá zpráva. Už proto, že aleje budou, a my nebudem‘. Po nás ale přijdou jiní a budou se dívat na tutéž krajinu, zkrášlenou alejemi, obnovenými či vysazenými třeba i našima rukama.

Na tomto místě citujeme s laskavým svolením pana doktora Václava Větvičky z knihy ALEJE Krása ohroženého světa, jejímž je spoluautorem. V úvodu ke kapitole nazvané Ze středních Čech (Marie Hrušková, Marie Holečková, Václav Větvička a kol., ALEJE Krása ohroženého světa, Mladá fronta, 2012) se na str. 112 a 113 dočteme:

„Středočeský kraj tím, že obklopuje hlavní město, je víc než jiné zatížen dopravou, která do Prahy nebo do její blízkosti směřuje. (…) Jen ojediněle se tu dochovala původní stromořadí, protože ani u silnic, dřív nazývaných okresními, neunesly stromy zvýšenou dopravní zátěž, otřesy, smog. Jiné aleje už byly předem vykáceny „pro jistotu“.

V poslední době přibývají kolem středočeských silnic mladé stromky už předpisově vzdálené od jízdních pruhů. Při dobré péči by z nich mohla vyrůst nová stromořadí, ale z jejich dospělé krásy se už těšit nestihneme.

Ve středních Čechách můžeme však obdivovat osobité aleje, které lze nazvat „historickými“. Jsou u panských sídel, vedou k poutním místům i obyčejným kaplím, sdílejí s těmi místy jejich historii. Nebývají celistvé, často ani nejsou příliš dlouhé, zato v nich rostou staré a zajímavé stromy, které právem nazýváme staletými svědky minulých časů.

Přesto však i tady rostou nápadně dlouhá a rozvětvená stromořadí – třeba na Křivoklátsku (…) ale nejen tam. Jsou tím zajímavější, protože na nich můžeme snadno poznat, jak řady stromů krajinu skutečně dotvářejí, a že by bylo nenahraditelnou škodou se jich zbavit, ať by to bylo čímkoli zdůvodňováno.“

Poznámka: Na fotografii je za Štiřínským rybníkem patrná cesta, podél níž byla vykácena stará dubová alej.

Přiložené soubory

Rybnik_stirin_2
JPG Dokument