Stav krajiny je vždy odrazem stavu společnosti

„Stav krajiny je vždy odrazem stavu společnosti“

Jaká tedy krajina Kamenicka je, podíváme-li se touto optikou? Když jsem se sem nastěhovala, byla jsem překvapená, že blízko Prahy je tak pěkný kout země. Postupně jsem však také docházela k názoru, jak tato krajina trpí naší bezohledností a naší nevšímavostí. A že je pro nás pouze jakýmsi „obrazem“, na který jsme si zvykli, a vůbec ne naší nezbytnou součástí, za kterou bychom se měli bít a o kterou bychom se měli pečlivě starat.

Zajímá nás vůbec ještě, jestli se v lese správně hospodaří? Jestli se les jen nevykrádá kácením dubových alejí? Zůstanou nám ještě nějaké lesní aleje? Jestli louky jsou správně obhospodařovány a jestli je někdo nedevastuje ježděním aut mimo cesty? Jestli do našich krásných rybníků někdo nevypouští kanalizaci, a proto se v nich nedá koupat? Jestli, když máme nepotřebné věci, je raději nevyvezeme do lesa, než abychom zaplatili několik stovek za jejich likvidaci ve sběrném dvoře? Jestli louky nezarůstají plevelem, protože si někdo pozemky koupil za účelem spekulace? Znepokojuje dnes ještě vůbec někoho, že máme příkopy plné odpadků, které vyhazují lidé z projíždějících aut? Že se nikdo nestará o cesty v krajině, i když je tolik lidí využívá? Že kolem silnic dožívají poslední zbytky ovocných dřevin, které byly tolik typické pro středočeskou krajinu? Že kaplička svatého Prokopa chátrá a je to všem jedno? A kámen, na kterém prý byly obtisknuty klouby sv. Prokopa, někdo odvezl a ukradl nám i tuto legendu? Že kamenná výpusť na Mlýnském rybníku po opravě vypadá jako betonové monstrum a krásné původní kamenné desky zmizí v základech? Že po obnově kamenných patníků na hrázi ve Struhařově je každý jinak vysoko, protože by bylo moc pracné vyměřit jejich výšku? Ale jak říkají mojí známí – můžeme být rádi, že je nikdo neukradl. Že sice umíme chránit žáby a čolky, ale vůbec neumíme chránit krajinu? Jaké budou naše děti, když je raději necháme většinu času si hrát na tabletech a mobilech, abychom měli klid? Budou ke krajině citlivější než my?

Jaká tedy ta naše společnost je? Doufám, že stále je ještě dost lidí, kterým vadí neutěšený stav a chtějí něco pro svou krajinu udělat. Ale už je nejvyšší čas. Za posledních 20 let se toho zde zničilo tolik, kolik ani za socializmu ne.